Záchranář na cestách / Rozhovory o bezpečnosti

CESTOVATELSKÉ ROZHOVORY NA TÉMA: BEZPEČNOST NA CESTÁCH

2.DÍL - záchranář na cestách / marek balicki

série rozhovorů s Českými cestovateli, kteří mají pěkně našlapáno, nastopováno a nalétáno.. hledáme informace, které mohou pomoci také vám. 

Marek Balicki / Záchranář na cestách - Marek je záchranář a hasič. Ze svého životního zaměstnání odešel, aby mohl cestovat, vidět svět ve své plné kráse a také aby viděl a navštívil všechny své kolegy ve světě. Tím to ale nekončí! Marek si na Filipínách postavit vlastní loď, se kterou se plavil po nebezpečném Filipínském moři. No a to nás zaujalo a tak jsme Marka vyzpovídali.

1. Zdravíme tě Marku, jak se máš a kde se právě nacházíš? A na čem? (smích)

Ahoj Honzo a Míšo, poslední den co se nacházím na Filipínách a čekám na let směr Nový Zéland s mým skládacím kolem a dalším vybavením.

2. Ty jsi vlastně takový novodobý Robinson. Plavil jsi se na vlastoručně vyrobené lodi, po Filipínském moři. Už jen nápad plavit se tam, je šílený. Protože Filipínské moře známe a nezažili jsme tam příliš hezké a bezpečné chvíle. Co tě prosím tebe k tomuto kroku přimělo?

Celou dobu se snažím dělat věci netradičně, pokud možno jinak než většina cestovatelů. A protože je to na Filipínách samí ostrov (přes 7100 ostrovů), tak jsem hledal možnost jak se přes tuto zemi plavit, až jsem si za pomoci místního tesaře postavil vlastní loď a sní brázdil zdejší moře. Už od mala mě lákalo si postavit nějaký ten vor na řece či jezeře, tak tohle je taková jiná modifikace

3. Když jsi měl vyplouvat na své dobrodružství, co pro tebe bylo na přípravách nejnáročnější? Podcenil jsi během příprav na své cestování něco, nebo naopak přecenil? Váha batohu, chybějící materiál, nekvalitní materiál, atd. (Myslíme tím před samotnou cestou z ČR)

Před samotnou cestou z ČR už jsem měl řadu zkušeností se solo cestováním na motorce po Evropě. Takže připravený jsem byl dobře, po cestě jsem přesto posílal domů zejména některé oblečení. Váhově jsem byl bohužel přetížen, jako daň za to, že jsem chtěl být připraven i na vysokohorskou turistiku a velkou váhu taky hraje elektronika.

4. Nedá mi se nezeptat, je to nejčastější otázka pro všechny. Kde jsi sehnal finance a jakým způsobem na cestách finančně funguješ? Low cost, práce, výpomoc...

Těch variant financování asi moc není, v mém případě už klasika, rok před cestou odkládat co nejvíce peněz bokem, snížit maximálně náklady na život, před cestou vše prodat a následně cestovat nízkonákladově, utrácet zejména za jídlo, pití, občas nějaké ubytování, přeprava či víza. Na Filipínách jsem si už musel přivydělat jako instruktor freedivingu a taky jsem občas vozil turisty na své lodi. Teď na Novém Zélandu chci vydělat na další období.

5. Jaký nejhorší zážitek se ti na cestách stal? Šlo ti někdy na cestách skutečně o život? Z čeho během cest, jsi se do života poučil?

Během cesty jsem zažil spoustu nepříjemných okamžiků. V Íránu mě přepadli během dne, naštěstí bez zbraní. V dopravě bylo několik nebezpečných okamžiků ze strany ostatních řidičů. V Kyrgyzstánu mě v jedné oblasti všude přesvědčovali místní, že mě někdo chce přepadnout, unést, zabít, silné bouře v horách, tajfuny, nízké teploty v Rusku a Mongolsku nebo se mi někdo pokusil potopit loď v přístavu.

6. Co je podle tebe v životě nejdůležitější a dělá tě cestování šťastným?

Nejdůležitější je pro mě zdraví a dávka štěstí k tomu. Ale zároveň chci být se svým životem spokojený, minimálně se pokusit splnit si větší či menší sny a cíle než litovat někdy, že jsem něco neudělal. Cestování mě dělá spokojeným, protože mám kontrolu nad svým časem. To mi dává krásný pocit neskutečné svobody. Do budoucna to chci vymyslet tak, abych tento pocit měl alespoň částečně i se svou budoucí rodinou.

7. Jaký materiál (vybavení), je podle tebe naprosto zásadní, pro základní bezpečnost na cestách? a jaké osobně používáš.

Po mnoha letech už je pro mě důležitější než vybavení vědomosti a schopnost improvizovat, pak si člověk poradí i s málem. Taky prevence je důležitá. Ohledně bezpečnosti používám ochranné pomůcky jako cyklopřilba, snímatelné reflexní prvky aby nebyl problém se dobře schovat v přírodě. Samozřejmostí je nůž, dále používám například GPS tracker. Jedna z mých nejoblíbenějších pomůcek je opasek s vnitřní kapsou, kde mám kopii pasu, cestovní pojištění, nějaké peníze a zálohované paměťové karty, protože doufám, že by mi alespoň kalhoty při okradení mohli nechat

8. Máš během cest nějaký postup, či vybavení, jak ulevit přírodě?

Snažím se přírodu chránit v rámci možností, co si přinesu, tak si taky odnesu. Používám také filtrační láhev, takže nemusím kupovat stále vodu v plastových láhvích. Spoustu mého vybavení se snažím stále opravovat, zašívat tak, aby z toho nebyl další odpad, ale sloužilo do poslední chvíle.

9. Jsi na cestě už pěkně dlouho... V čem tě cestování změnilo a jak se díváš na svět.

Každý den poznávám více sám sebe. Nejsem lepším člověkem, furt je to Marek se spoustou nedokonalostí jako předtím. Ale cítím, že mám větší nadhled bez vlivů medií. Přeházeli se mi životní hodnoty a dokážu být spokojený s málem, nepotřebuji si stále něco kupovat, vše potřebné si tahám stále sebou a stačí to k pro mě komfortnímu životu, který většina lidí na zemi stejně nemá. Také cítím bližší vztah k přírodě a zvířatům. Zejména komáry cítím často až moc a jsou snad v každé zemi!!!

9. Plánuješ někdy návrat do ČR? Chybí ti republika a jak ji vnímáš ve srovnání s navštívenými zeměmi?

Slovo plánovat už nemám rád. S návratem do ČR je to otevřené, nebráním se ničemu, když budu spokojený. Nicméně naši zemi mám moc rád a máme tam spoustu vymožeností v porovnání s většinou zemí kudy jsem jel, navíc je to domov, vždy se tam těším a stále z dálky sleduji alespoň okrajově, co se tam děje. A taky stále doufám, že se do mě nějaká ta pěkná česká holka zakouká

10. A poslední otázka... Co bys čtenářům vzkázal a na co by si měli cestovatelé či turisté dávat pozor, ať již jsou kdekoliv.

Žít tak, aby byl se sebou každý spokojený a nelitoval něčeho, co v životě neudělal. A pokud jde o cestování, používat zdraví rozum, pozorovat místní zvyklosti a nezapomenout, že je hostem v cizí zemi a podle toho by se měl chovat. Být adekvátně připraven alespoň vědomostmi o přežití, první pomoci, to vše pak ulehčí zvládat krizové situace, které přijdou. Nicméně každá krize je velmi dobrá zkušenost, která nás dělá do života silnějšími.

Zdraví vás Marek!

WEB: ZÁCHRANÁŘ NA CESTÁCH

FACEBOOK: ZÁCHRANÁŘ NA CESTÁCH